Davidův dům - dinosauři (recenze)

29.06.2011 16:30

S komiksovými příběhy pro děti se poslední dobou roztrhl pytel. Na každém kroku jich na pultech najdete nespočet. Já objevila jednu útlou knížečku, která se věnuje zajímavému období života na Zemi a zvířatům, která tu tehdy žila – dinosaurům. Líbit se bude nejen klukům, poučení najdou i holčičky…

Období před 65 milióny lety je zajímavé samo o sobě, láká tajemstvím a především tvory, kteří zde tehdy žili. Soudě podle oblíbenosti filmů na toto téma. Ale ani knihy tohoto zaměření nezůstávají pozadu. Především pak pro děti jsou většinou hezky zpracované, že se mohou zalíbit i dospělým.


Jednou z nich, která by mohla zaujmout školáky je kniha z nakladatelství Mladá fronta s názvem Davidův dům - Dinosauři. Jedná se o volné pokračování příběhů malého Davida, který pátrá a vyzvídá stejně, jako děti v jeho věku, tj. mezi sedmým a dvanáctým rokem. Seznamoval se například s lidským tělem nebo s tajemstvím hradů a rytířů, nyní pátrá po dinosaurech. Na jeho cestě ho doprovází pan Očko a pan Koumes, kteří mu svět těchto zvířat přibližují tak, aby ho poznal, seznámil se s nejrůznějšími tvory, kteří tehdy chodili po Zemi. A spolu s ním samozřejmě i děti, kteří si jeho vyprávění přečtou.

Kniha je psána jako komiksový příběh, je bohatě doplněná o stránky věnující se popisu jednotlivých druhům – těm, se kterými se David postupně seznamuje. Příběh je psán poutavou formou, s minimálním použitím slov, ale naprosto výstižně tak, aby děti, které si budou knížku prolistovávat, pochopili vše, o čem se malý David učí a co poznává. Na jeho všetečné otázky odpovídá především pan Óčko, „vědátor“ s typickými brýlemi, chytrou hlavou a zároveň správce neobyčejného Davidova domu. Johanes Koumes, druhý z mužů, kteří provázejí Davida je taktéž vědec, nebo lépe řečeno vynálezce všeho druhu, který se dokonce snaží dinosaury oživit. Kromě toho Davidova poznání doprovází i jeho pes Moulík. Vše začne, když pan Mlčoch donese odněkud vyhrabané obří dinosauří vejce…


Stránky s popisy zvířat se věnují vždy určitému druhu, o kterém se David zrovna aktuálně něco dozvídá. Každý druh, který je zmíněn, je pak náležitě popsán – jednoduše, bez zbytečného vysvětlování, ale natolik jasně, že si děti, spolu s Davidem, udělají základní představu o těchto živočiších. Nechybí latinský název druhu, i vysvětlení toho, jak přišel například ke svému „jménu“.

Ukázka z knihy:

Všichni dinosauři s dlouhým krkem patřili do skupiny zvané sauropodi.
Měli malou hlavu, takže se jim lehce zdvíhala.
Kosti měli duté, tenké a lehké, jinak by krk byl tak těžký, že by jím nemohli hýbat.

Nejdelší krk měl mamenchisaurus. Téměř 11 metrů dlouhý!
Žirafa má krk dlouhý pouhé dva metry.
Diplodocus i brachiosaurus měli krk dlouhý 6,4 metru.
Dilodocus kráčel s hlavou v přímém prodloužení těla.
Brachiosaurus kráčel s hlavou vzpřímenou.


Příběh je plný hezkých ilustrací Mika Gordona, pomocí kterých na necelých sedmdesáti stránkách ožívá svět dinosaurů i jejich konec, který ukončil jednu z etap ve vývoji Země.

Závěr knihy je věnován skutečným nálezům v oblasti dinosaurů, včetně zajímavostí, nechybí opravdu jednoduchá mapka s největším výskytem fosilií a výčet jednotlivých druhů.
Přesto, že se příběh jeví spíše jako určený pro kluky, myslím, že by svým tématem zaujal i děvčata. Každopádně se děti z knihy zábavnou formou dozví alespoň základní informace o dinosaurech, aniž by museli prostudovat encyklopedie. Domnívám se, že je proto tato knížka vhodná pro ty děti, které o encyklopedie prozatím nestojí, nemají zájem nebo se jim je nechce číst a tak se právě s pomocí příběhu malého Davida postupně seznamují s touto tématikou. Pokud je zaujme, pak je jen krůček právě k detailnějšímu poznávání a studování tohoto světa, který skončil před milióny lety. Ale především se také s knihou velmi dobře pobaví, protože je rovněž plná zábavných a vtipných komentářů.

 

Tuto recenzi jsem napsala pro web Akce- novinky.cz