Tip na knížku: Od jara do jara, František Hrubín

25.05.2011 00:00

Nový výbor z díla Františka Hrubína obsahuje říkadla, verše a veršované pohádky notoricky známé, ale také báničky, které už řadu let nevyšly. Nové ilustrace, které dávají Hrubínovu dílu další rozměr, vytvořil Matěj Forman.

 

Vydal Albatros, počet stran 122 , cena 349 Kč.

 

 

Výbor k 100. výročí narození a 40. výročí úmrtí básníka,  s jehož tvorbou se setkáváme od nejútlejšího věku, vydává jako poděkování nakladatelství Albatros, jehož byl František Hrubín dlouhá léta blízkým spolupracovníkem. Oddíly jsou uspořádány podle ročních období: jaro, léto, podzim, zima. Verše Františka Hrubína jsou však především plné slunce a optimismu, takže knížka končí obdobím, které probouzí optimismus a dobrou náladu – jarem.

Hrubínova tvorba pro děti vytvořila trvalé základy moderní dětské poezie. Ve třiadvaceti letech vydal první sbírku pro dospělé Zpíváno z dálky (1933), o deset let později prvotina pro děti Říkejte si se mnou (1943). Hrubín postupně od říkadel, hádanek, rozpočitadel, humorných veršů a písniček přešel postupně k pohádce, veršované i psané prózou, případně k dramatu (Kráska a zvíře) Hrubínova adaptace zjemňuje původní předlohy, zejména v pohádkách pro nejmenší klade autor důraz na kuráž a chytrost malých pohádkových hrdinů a potlačuje utrpení a zlo.

„Verše pro děti jsem tvořil spontánně. Ze zkušenosti, ať už to byla zkušenost z dětství nebo zkušenost otcovská, rojilo se množství námětů a obrazů, zdánlivě nevyčerpatelných, a pak stačil malý popud – písnička, kterou jsem zaslechl z oken školy, první neobratný dětský krůček, drobný děj přírodní – a už se říkadlo, sloka a někdy celá básnička vznesly tak lehce jako bělásek ze zelné hlávky,“ napsal František Hrubín v knize Vyznání na cestu.

Doslov ke knize Od jara do jara napsal jako osobní vzpomínku Pavel Šrut, jehož František Hrubín nenápadně zasvětil do světa poezie: „S radostí nás zasvěcoval do svých Bukovských let, když nás vodil po vyšlapaných pěšinách v Lešanech, když nám ukazoval svou knihovničku verneovek, když se jako pražský Robinson (a řetězový kuřák) chlubil, že v podšívce saka má zašitou mrňavou krabičku a v ní škrtátko, tři cigarety a tři navoskované zápalky – pro případ ztroskotání na širém moři. O tom, jak se dělá poezie, s námi František Hrubín nikdy nemluvil. Její přítomnost byla samozřejmá, a tak jsme se mu svěřovali spíše s tím, jak žijeme, než jak píšeme nebo chceme psát.“

 

 Tento článek je tisková zpráva, Albatrosmedia a.s