Klasika v komiksovém zpracování

Díla světové literatury jsou v poslední době všelijak upravována, z čehož vstávají vlasy na hlavách všem nadšencům klasické literatury. Kromě zkrácených verzí se na pultech objevují i zpracování komiksová…

 

Nakladatelství Grada vydává ve své edici komiksů díla světových autorů právě v provedení komiksu. Je to špatně nebo naopak takovéto zpracování přiláká více čtenářů…

 

Komiks je vlastně příběh, který místo toho, aby byl psán klasicky, dostává obrázkovou podobu. Tudíž je asi nejvíce oblíben mezi dorůstající mládeží. Jejich obliba zřejmě roste celkem rychle, proto nakladatelé reagují tím, že nevydávají pouze nové příběhy, ale do komiksů převádějí již díla, která známe snad všichni ze školy – Robert Louis Stevenson, Mary Shelleyová, Jack London, Lyman Frank baum…Právě od těchto autorů se mi dostala do rukou komiksová zpracování Podivného případu doktora Jekylla a pana Hyde, Frankensteina, Volání divočiny a Čaroděj ze země Oz. Tyto příběhy Grada neupravovala, pouze je přeložila do češtiny a vydala ve své edici KomiX.

Představovat jejich autory je naprosto zbytečné. Známe je i jejich díla snad všichni. A pokud by některé informace scházeli ve vědomostech, ve všech těchto knížkách najdeme ucelené informace o nich.

Zajímavostí je, že každý komiks má na konci jakési shrnutí, resp. rozbor toho, oč v příběhu šlo s porovnáním k tehdejší době. Například v případě Frankensteina se dozvíme o vykradačích hrobů i tom, co byl vlastně Pitevní zákon. Mě zaujaly zajímavosti o šílených vědcích, kteří skutečně žili, jaké experimenty prováděli a jak skončili se svou kariérou (Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda).

 

První dva komiksy – Frankenstein a Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyde mají zároveň i společného autora ilustrací, Kumara Nareshe. Zpracováním jsou si tedy velmi podobná. Třetí komiks ilustroval Sachin Nagar. Čtvrtý příběh o malé Dorotce má obrázky Kevina L. Jonese.

Musím říct, že obrázkové provedení je zdařilé u všech čtyř. První dva hororové příběhy jsou ztvárněné tak, že působí chvílemi – zvláště pak, když je čtou děti, skutečně strašidelně. Už z toho bych doporučila v první řadě jejich prohlížení až dětem starším deseti let.

Obrázky jsou prokládané textem, nenajdeme ho tam ale příliš mnoho, od toho komiks neslouží. Takže veškerý příběh leží právě na ilustracích, které v těchto třech případech dokonale vykreslují děj, jež se odehrává. Ano, samozřejmě se jedná o zkrácenou verzi, rychle vypravovanou, ale to už prostě v případě komiksu být musí. Děj je zredukován do několika málo ilustrací, ale tak, aby byl jednoduchý a především výstižný. Tato dvě slova jasně vystihují tato zpracování.

 

Nejsem absolutním zastáncem toho, abychom po dorůstajících dětech měli vyžadovat četbu originálních zpracování děl světové literatury. Nepochybuji o tom, že své místo v každé knihovničce mají a přečíst by se je měl snad skutečně každý. Ale nutit děti je číst bez jejich většího zájmu, může skončit spíš nezdarem. Seznámit je s příběhem velikánů světové literatury třeba právě komiksovým zpracováním, může být zajímavým začátkem toho, že je příběh zaujme a sami pak tyto knihy přečtou, protože prostě budou chtít. A komiksové vyprávění příběhů je vhodné i pro dospělé, kteří si tak mohou připomenout to, co četli a třeba i porovnávat. Důležité je, že se tato díla neztrácejí, ale získávají na hodnotě tím, že se neustále připomínají. No, není lepší držet v ruce knihu s komiksem než se dívat na příběh v televizi. Myslím, že ta knížka bude určitě lepším řešením…

 

Diskusní téma: Klasika v komiksovém zpracování

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek