Malé děti přímo zbožňují svět pohádek, plný čarodějnic, vodníků, draků s několika hlavami, se kterými statečně bojuje udatný rytíř, aby zachránil čest krásné princezny. Plný trpaslíků, kteří pilně kopají v dolech zlaté kamínky, obyčejných, i když trochu líných chlapců – peciválů, kteří si v ranečku na zádech odnášejí maminčiny tvarohové buchty, aby neměli na cestě za zkušenou hlad. Plný čertů, kteří trestají chamtivce a nic je nezlomí přesvědčování o napravení.
Zkrátka, svět dětské fantazie, svět pohádek je prostě tím vším, čím si děti přejí v danou chvíli být. A podle toho si také většinou vybírají pohádku, kterou chtějí od rodičů přečíst třeba před spaním nebo při volné chvilce mezi odpoledními radovánkami.
Ty správné pohádky mají i výchovný charakter, aby děti motivovaly k tomu, co je správné, co se dělat nemá a naopak, kde je třeba být užitečný. Jedná se především o ty klasické pohádky, které si pamatujeme všichni, když nám je večer v postýlce vyprávěla babička nebo maminka. A právě pohádkami z truhlice klasických pohádek se nechala inspirovat Zdeňka Študlarová a v nakladatelství Grada vydala velmi útlou knížečku Projdeme se pohádkou. Je určená těm nejmenším ve věku od tří do šesti let a vyšla v edici Předškoláček. Kromě toho, že se autorka zaměřila na typické pohádkové postavy doplnila knihu ještě o věci, které jsou pro děti více zajímavější, které je budou aktivněji zapojovat do čtení. Každá dvojstrana obsahuje kromě těchto postav, jejich obrázkového popisu a typickému místu, kde žijí či se vyskytují také otázku, přímo související s vyobrazeními. Jednou je to například vyhledání chybějících věcí, které rusalkám při tanci spadly do trávy, jindy pojmenování barev nejrůznějších lahviček, z jejichž obsahu čarodějnice ve svém domku na kuří nožce míchá lektvary. Drakovi se zapletly hlavy a je třeba je rozmotat či vyhledat, kde se na obrázku skrývá zlatá korunka krásné princezny…
A když je už řeč o pohádkách, poslední dvojstrana je věnována spleti těch skutečně nejznámějších. Sněhurka a sedm trpaslíků, O perníkové chaloupce, O červené Karkulce, O třech prasátkách…
Ale aby to děti neměly tak jednoduché, musí všechny zobrazené pohádky vyjmenovat, poznat o jaké se jedná. Čímž zároveň dává autorka šanci na další aktivní zapojení dítěte, kdy se pouhé vyjmenovávání názvů může změnit v příjemné posezení a povídání pohádkových příběhů. Každý z nich je známý a maminka tak může s dítětem celou danou pohádku převyprávět, třeba tak, jak si ji dítě samo pamatuje.
Ukázka z knihy
Na peci spí, přejídá se,
že je Honza hloupý zdá se.
Je to lenoch od přírody
a to jeho mámu zlobí.
Do rance mu buchty přidá,
do světa prý ať se vydá.
Na cestě mu probudíme
dobré srdce, co v něm dříme
Každou pohádkovou postavu, která je v knize uvedena, doprovází kromě nádherných ilustrací také říkanky, které pomohou zpříjemnit povídání. V několika verších se postavy charakterizují, dítě poznává, čím se vyznačují a zároveň může nejen na obrázcích přeříkávané věty ukazovat, ale také samo vyprávět, co zrovna dělají apod. Protože jsou ilustrace velmi barevné, vhodné je i zapojit dítě do učení či opakování barev, ostatně i toto je jednou z otázek u některých příběhů.
Knížka je velice pěkně zpracovaná, nepochybně se bude líbit všem předškolákům, kterým poskytne takový menší rozhled v oblasti pohádkového světa.
Tuto recenzi jsem napsala pro web Akce-novinky.cz
